LIŠČÍ MENU
aneb
Čím si Liška plní bříško
Návrat k vyvážené stravě Díl II
...a můj názor na počítání kalorií
Smoothie bowl - banán, kefír, lesní ovoce. Nahoře kiwi, jahoda, kokosové máslo a smetana ke šlehání.
Vítejte u dalšího dílu dokumentujícího mojí stravovací cestu od ukončení keto. Od toho předešlého už uplynul nějaký ten čas, a já měla mezitím příležitost zařadit do jídelníčku další potraviny, kterým jsem se dlouhý čas vyhýbala. Nebudu vám lhát - po tak dlouhé době na velmi restriktivní stravě je neskutečně těžké vrátit se zpět k vyváženému jídelníčku. A možná ani ne tak vrátit se zpět a jíst všechno, ale nemít z toho VÝČITKY. Jak jsem totiž zjistila, největší problém v tom všem dělá hlava. A proto bych se v tomto díle ráda zamyslela i nad tématem, který s tou psychikou hodně souvisí, a tím je počítání kalorií. Ale než se do toho pustím, nejdříve tedy malá ukázka z mého jídelníčku. Jak si teď papkám?
1. Snídaně
Na snídani stále vedou ovesné kaše. Není se ani čemu divit, podzim nám dorazil v plné síle (a s ním i první mrazíky), a tak je po ránu chuť na něco teplého. Upřímně vám řeknu, že jsem ráda vyměnila vejce a slaninu za kaši, protože na slané snídaně zkrátka vůbec nemám chuť. V poslední době jsem si oblíbila po odstavení z plotny do kaše vmíchat rozmačkaný banán. Krásně ji to zahustí a navíc úžasně osladí! Určitě to vyzkoušejte. 😉
Dýňová kaše. (Tu dýni cpu teď všude.)
(Dobrá, dobrá, je to jen jídlo. Ale pro pořádek a potřeby článku se budeme dál držet zavedených termínů 😁)
2. Obědy/Večeře
Přiznám se, že mám poslední dobou dýňové období. A především období dýňových polévek. Krásně zahřejou, zasytí a jsou moc dobré. Můj základní recept na dýňovku už na blogu máte, ale brzy vám sepíšu článek se všemi variacemi, které jsem zatím vyzkoušela. Protože sice jím dýňovku téměř denně, ale žádná není stejná. Vlastně jediná jejich podobnost spočívá v tom, že všechny obsahují dýni, další suroviny potom měním podle toho, na co mám chuť, nebo co mám doma.
Batáty jsou do dýňové polévky naprosto ideální!
Uzený losos a salátek se zeleninou a quinoou.
Quinoovo-čokoládové cookies.
Dezert s quinoou a jogurtem, jako posypka drcené cookies.
Také jsem vyzkoušela čočku Belugu. Ta malá potvůrka si okamžitě získala moje srdce a já už teď přemýšlím, do jakých dalších receptů ji zakomponuji. V hlavě mám už asi pět nápadů. 😉
Salátek s čočkou Belugou, hráškem, kukuřicí a fazolkami, sýr halloumi, avokádo.
Takže to bychom měli zatím vše co se týče luštěnin. Dlouhou dobu jsem věřila tomu, že luštěniny našemu zdraví neprospívají, právě naopak. Teď vám řeknu, co se mi stalo po jejich zařazení do jídelníčku.... 😨 (chvilka napětí - mezitím se můžete pokochat cizrnovou polévkou 😁)
Nic. Vůbec NIC. 😁 Tedy krom toho, že jsem si při jedení té dýňové polévky spálila jazyk, jak jsem to do sebe klopila. Pochybuju ovšem, že za to mohla ta cizrna. 😁 (i když částečně možná ano, spojení dobré potraviny a mé přirozené rozpapanosti je někdy až destruktivní)
No a poslední novou věcí, kterou jsem zařadila do jídelníčku, je tento čistozrnný chlebík z Tesca. Mimochodem, chlebík je moc dobrý, je hodně semínkový. Ve spojení se sýrem cottage a pistáciovým máslem vyloženě luxusní.
Možná jste si všimli, že v mém jídelníčku figuruje mnohem méně listové zeleniny, než dřív. Je to zvláštní, ale na saláty poslední dobou vůbec nemám chuť. Možná je to tím, že jsem na keto nemohla jinou zeleninu, než listovou, a teď ji mám zkrátka po krk, možná za to může nástup chladnějšího počasí a potřeba se zahřát. Buď jak buď, zeleninové saláty vystřídaly teplé dýňové polévky a restovaná zelenina.
A mimochodem - tyto grilované papriky byly naprosto fenomenální.
A co je momentálně mojí největší obsesí? Bude to možná znít směšně, ale mléko. 😊 Vařím v něm kaši, dávám si ho do kávy i do čaje, nebo třeba k večeři. Nepiju ho kvůli domnělému obsahu vápníků, pokud si totiž o tomto tématu najdete nějaké studie, zjistíte, že mléko vlastně vůbec není dobrý zdroj vápníku. Pokud ale nemáme intoleranci/alergii na laktózu a mléko nám chutná, proč si ho odpírat? Jak už jsem psala v předchozích článcích - je nesmysl vyřazovat něco z jídelníčku jen proto, že to někdo někde tvrdí. I kdyby pro to ten člověk měl svoje důvody, jsou to pouze JEHO důvody. Já nemám důvod se mléka vzdát. Chutná mi. Takže na zdraví.
Dala jsem si i něco "méně zdravého"?
To si pište, že dala! Na obědě s kamarádem jako předkrm výborný tatarák s rozpečeným chlebem (kupodivu se mi po té "lepkové náloži" vůbec nic nestalo) a ten nejlepší švestkový koláč na světě - pravý nefalšovaný od maminky. 💗 Cukr a mouka. Po vytažení z trouby jsem okamžitě snědla čtyři kousky najednou. Výsledek? Spokojené bříško i mysl. 😊
Křupavoučký chléb zkrátka k tataráku patří. Mimochodem - tatarák byl vynikající.
Borůvkový koláč už jsem bohužel nestihla, ale tento švestkový bych si nenechala ujít za nic na světě. Miluju švestky. A moje mamka peče ten nejlepší koláč na světě.
Ještě čerstvý z trouby...
Do jídelníčku jsem také vrátila čokoládu. 90% Lindt jsem neměla hodně dlouho, přišla mi totiž "šíleně sladká", a proto jsem dlouhou dobu jedla pouze 100% čokoládu. Ta mi chutná stále, trochu jsem ale přehodnotila svůj názor na "přílišnou" sladkost Lindtky.
Nevím, jestli je to vyšším příjmem sacharidů, nebo tím, že jsem spoustu potravin zbavila nálepky "zakázané", nebo kombinací obojího, mám však najednou mnohem lepší náladu, více energie, mozek jako by se opět probouzel k životu (a já si nepřipadám už úplně pitomá), jsem schopná zvládat v pohodě běžné denní činosti a celkově mám zkrátka větší chuť do života. A to považuju za hodně zásadní změnu k lepšímu. 😉
Jedna "aktuálka" z 18. září.
Počítání kalorií
Celý banán k odpolední svačině! No nejsem já rebel?!
Nechci tvrdit, že počítání kalorií je samo o sobě zlo. Je to v určitém směru užitečný nástroj a jistě má i své výhody. Naučí vás větší disciplíně v jídle. Naučí vás složit si jídelníček tak, aby byl vyvážený z hlediska jednotlivých makroživin. A především - naučí vás nad potravinami skutečně přemýšlet. Na začátku počítání zažíváte každou chvíli šok nad tím, jak mohou být určité potraviny, které konzumujete běžně, kalorické nebo nevyvážené co se týče makroživin. O jednotlivých potravinách se dozvíte spoustu informací, včetně toho, kolik si jich můžete dovolit sníst, aby se vám to vešlo do vašeho denního příjmu. Otázkou zůstává, jestli v konečném důsledku není příliš mnoho informací nakonec ke škodě. Jak se tak lidově říká: Mnoho psů, zajícova smrt.
Dýňový pudink.
Hlavním smyslem vážení a zapisování potravin, je zjištění jejich kalorické hodnoty a následně zakomponování dané potraviny do denního příjmu kalorií. Když jde o zdraví, je však kalorická hodnota potravin důležitý a rozhodující faktor? Je a není. V předešlých článcích jsem se už zmiňovala o tom, že není kalorie jako kalorie. Je totiž velký rozdíl, jestli 400 kalorií, které mi na konci dne zbývají ke splnění příjmu, doplním pečeným batátem s arašídovým máslem nebo čokoládovým muffinem s Nutellou. A koneckonců, je opravdu nutné každý den splnit svůj kalorický příjem? Nevýhodou tabulek je i to, že se cítíte povinni splnit kalorie a makra, které jste si tam nastavili. Každý den je ale jiný a neplatí, že každý den potřebujete stejné množství kalorií. Tolik faktorů ovlivňuje naši denní kalorickou potřebu! Mimo jiné spánek, míra fyzické aktivity, míra stresu, a potažmo i druh jídel, která za den sníme.
Počítání kalorií má i velké dopady na psychiku. Zpočátku vás zapisování baví, protože se vám líbí mít nad jídlem kontrolu, líbí se vám zelená čísla v tabulkách. Postupem času se z toho ale stane posedlost, které je neskutečně těžké se zbavit. I když víte o stravě první poslední, bez tabulek se najednou nedokážete najíst. Přepadají vás pocity paniky z toho, že nevíte, kolik má dané jídlo kalorií, jaké má rozložení živin. Když si však jídlo zapíšete, ohromně se vám uleví. Tabulky vás v tomhle směru naprosto ovládají. Je to šílené, ale skutečně to tak je.
Kolik měl tento steak v restauraci kalorií? Absolutně netuším!
Sama zatím odpověď na tuto otázku neznám. Pro někoho je možná jednoduché seknout s tabulkami ze dne na den. Jak se tak říká - strhnout náplast rychle. Pro mnoho z nás tahle varianta ovšem nepřichází v úvahu. Osobně mi přijdou neschůdnější tři metody.
Ta první je zapisování jen v určité dny. Ze začátku si dát třeba jeden volný den - například sobotu. V tento den si jídlo neplánovat, nevážit, nezapisovat. Postupně potom intervaly zvyšovat, nezapisovat třeba víkendy, potom každý druhý den. Další způsob je zapisovat denně, ale pouze určitá jídla. Nejprve tedy nezapisujete jen snídani, ale všechna ostatní jídla ano. A poté opět postupně přidáváte, až budete zapisovat třeba pouze večeře a poté už ani ty ne.
Třetí metoda, ta nejpomalejší - a podle které se řídím já - je nezapisování pouze určitých potravin. Já jim říkám "free". Zpočátku jsem nezapisovala pouze tuky, které jsem používala ke smažení. Postupně se k tomu přidalo ovoce, které uzobávám během dne, mléko do kávy nebo k večeři, nebo lžička oříškového másla, kterou si dám jako mlsku. 😸 Momentálně už nezapisuji potraviny navíc. Dám příklad - do tabulek si zapíšu 180g dýně, tu si navážím, sundám misku z váhy a ještě pár kousků přidám, ale tak, abych nevěděla, kolik přesně gramů. 😀
Ovoce už si nevážím a nezapisuju.
Asi je vám jasné, že si někdo jen těžko bude přát do konce života si vážit a zapisovat potraviny. S normálním životem je to totiž naprosto neslučitelné. Počítání má smysl pro závodníky nebo lidi s určitými fitness cíli, ne však pro obyčejného smrtelníka, který se pouze chce stravovat zdravě. Kromě všeho výše uvedeného je tu totiž ještě jedna obrovská nevýhoda - je to neuvěřitelně časově náročné. A kdo má v dnešním hektickém světě čas vážit si každý ořech a hodiny prosedět před tabulkami? Čas strávený zapisováním je vynaložený na úkor jiných činností. A možná je v konečném důsledku smysluplnější jen tak sedět a relaxovat, než se mordovat s tabulkami, nemyslíte?
O počítání kalorií se toho dá napsat mnohem více a možná tomuto tématu věnuji jeden z příštích článků. Prozatím však jen takto krátce, kdyby vás něco zajímalo nebo jste se chtěli ohledně počítání na něco zeptat, napište mi do komentářů. 😊
Z dnešního článku je to tedy vše. Jako vždy budu ráda za vaši zpětnou vazbu, nebo jakoukoli otázku. Napište mi do komentářů buď přímo tady na blogu nebo pod příspěvkem na mé facebookové stránce ZDE a u dalšího článku dokumentujícího moji cestu na viděnou. Zůstaňte na drátě.
Vaše Liška
Komentáře
Okomentovat