LIŠČINO ULTIMÁTNÍ FIT TIRAMISU

SVÁTKY BEZ VÝČITEK? 

Aneb Zdravé pečení: způsob, jak se vyhnout vánočním kilům, nebo mnoho povyku pro nic?

Vánoce. Svátky klidu, míru a pohody. Pro většinu z nás však také období stresu, shonu a podráždění. Vymýšlení a shánění vánočních dárků, úklid a zdobení domu, příprava oslav konce roku, plánování návštěv. To však ještě není všechno, co s neomylnou přesností každý rok už v polovině listopadu zaútočí na naše nervy. Co je tím největším stresorem? Správně, uhodli jste. JÍDLO.

Právě Vánoce - a potažmo celý měsíc, jež jim předchází - jsou totiž více, než jakékoli jiné období svátky spojené primárně s jídlem. Pečení cukroví a vánoční menu jsou tradice, bez kterých si Vánoce jen těžko dovedeme představit. A nejde jen o cukroví. Čekají nás návštěvy spojené s ochutnáváním tradičních rodinných receptů, adventní trhy překypující dobrým jídlem a sladce vonícím punčem, který dokáže zahřát i v té nejlezavější zimě. A pak je tu hned Silvestr a s ním nejrůznější slané zobání, jednohubky, chlebíčky a alkohol.

S nástupem podzimu si tohle všechno najednou začneme uvědomovat. Je to totiž něco, co se opakuje rok co rok. A rok co rok nám to spouští kolotoč stresu okolo jídla, držení hladovek (abychom si potom mohli dopřát) nebo naopak nezřízeného přejídání, výčitek, pocitu nezdaru, znechucení nad sebou samými. Co když to tak ale nemusí být? A co když vám řeknu, že si dopřát klidně můžete?

Každý se s vánočním "obžerstvím" vypořádáváme jinak. Podle toho, co jsem za ty roky stačila vidět v nejrůznějších facebookových skupinách jsem dala dohromady tři nějčastější typy lidí a situací. Pojďme se na ně podívat.

1. Typ číslo jedna: Začínám od ledna!

Znáte to, když v lednu přijdete do posilovny, a nemůžete ani natáhnout ruku do strany, protože byste spolehlivě někomu srazili hlavu? Návštěvnost posiloven v lednu trhá rekordy. Stejné je to i s aktivitou členů ve facebookových skkupinách o hubnutí, nebo s fotkami zdravých jídel na Instagramu. Počínaje prvním lednem totiž všichni začínají žít zdravě. Musí se přeci zbavit přebytečných kil nabraných během vánočního dopřávání. Všichni jsou maximálně namotivovaní a zapálení pro zdravou stravu a sport. Zhruba prvních čtrnáct dní. Těm vytrvalejším nadšení vydrží asi tak do prvního února.

Tohle jsou totiž přesně ty typy lidí, kteří nad vším v prosinci mávnou rukou a rozhodnou se užít si svátky se vším všudy. Ochutnávání všeho druhu, přejídání, plácání pátého přes deváté. A do toho třeba ještě alkohol. Jsou to lidé, kteří si po první lžičce Nutelly řeknou "ale co už" a snědí celou pikslu. Ti, co po prvním soustu cukroví mávnou nad vším rukou a snědí celou krabici. Do toho čokolády, vánoční kolekce, cukrovinky. Vždyť jsou přeci Vánoce, takže bez výčitek a čím víc, tím lépe. A ti, co výčitky mají, se je snaží zaplašit. Jsou přeci Vánoce. Od ledna začnu.

2. Typ číslo dva: Vánoce? Jedině zdravě!

U tohoto typu bych se ráda zastavila trochu déle. Teď se totiž dostáváme k tomu, co bylo hlavním impulsem k napsání tohoto článku. Často se ve skupinách setkávám s příspěvky typu "prosím recept na zdravé vánoční cukroví" nebo "recept na low carb cukroví". A ti, co tyto recepty vymýšlejí, nebo zkoušejí podle zahraničních webů, zase naopak skupiny zahlcují fotkami a pracovními postupy na cukroví bez cukru, low carb vánočku nebo štolu z mandlové mouky.

Co se týče tohoto typu lidí, jsou to ti, jež si na vánočním cukroví chtějí pochutnávat úplně stejně, jako první typ, ale v hlavě mají nastaveno, že tradiční cukroví plné cukru a mouky je zlo, jemuž se musí vyhnout za každou cenu. Pečou si proto "zdravé" varianty, aby si pak mohli dopřát, s domnělým pocitem toho, že takhle je to lepší. Zdravější. Bez výčitek. Skutečně bez výčitek?


Zdravé vánoční cukroví, low carb bramborový salát, kapří řízek bez kapky tuku. Určitě už jste o takových či podobných receptech slyšeli. A nejspíš sami i něco z toho vyzkoušeli. A pokud jste nepekli "zdravé" cukroví, určitě jste si zkusili upéct "zdravý" dezert, low carb dezert, dort "bez mouky a cukru" nebo třeba raw zákusek. Stojí za vyzkoušení? Řekla bych, že určitě ano, sama se nebráním experimentování v kuchyni. Jsou tyto náhražky opravdu lepší variantou klasiky? Jak kdy a jak pro koho. Patří tedy do kategorie "bez výčitek"? Ne. Pomohou vám s hubnutím? Určitě ne.

Jak to tedy je?

Napsala jsem, že "zdravé" cukroví, nebo třeba bramborový salát bez majonézy, mohou být lepší variantou. Pokud máte například celiakii nebo alergii na lepek, musíte zkrátka péct z bezlepkové mouky, to se nedá nic dělat. Pokud máte cukrovku, vysoký krevní tlak, jste obézní, nebo se jen snažíte omezit množství cukru ve své stravě (protože ho konzumujete opravdu velké množství), bude pro vás lepší s cukrem ve vánočním pečení šetřit. A v případě, že máte třeba problémy se žlučníkem, svému zažívání určitě ulevíte, když dáte do bramborového salátu jogurt místo majonézy.

Tím, co teď napíšu, možná polovinu z vás zklamu. A tu druhou polovinu naštvu. Ale "zdravé" vánoční cukroví neexistuje. Ono totiž to takzvané "zdravé" cukroví ve většině případů není zdravější, než klasika. A už vůbec neplatí, že byste se jím mohli bez výčitek ládovat od rána do večera. Celá věc se má totiž tak, že tyto - říkejme spíše "zdravější" - varianty rozhodně nejsou bez kalorií, mnohokrát právě naopak - mají těch kalorií více, a proto s obvodem vašeho pasu mohou zamávat stejně dobře, jako ta tolik zatracovaná klasika. Nenechte se proto zmást názvem "Cukroví bez výčitek" nebo "Dort bez mouky a cukru". Často totiž zjistíte, že recepty obsahují jak mouku, tak cukr, protože oním "bez mouky a cukru" je ve většině případů myšleno pouze "bez BÍLÉ mouky a BÍLÉHO cukru". Na seznamu ingrediencí pak najdete místo toho špaldovou mouku a třtinový cukr. Co se týče kalorií a sacharidů, jsou na tom bílá i špaldová mouka téměř stejně. A cukr je pořád cukr. Zkrátka není všechno zlato, co se třpytí.

Každá věc má ale své stinné i světlé stránky. A stejně tak je to i se "zdravým" pečením, dezerty bez mouky a cukru, nebo různými náhražkami.

Pozitiva:
a) experimentování, zkoušení nových chutí
- Rozhodně netvrdím, že by třeba takové "cukrfree cukroví-necukroví" bylo špatné a neměli byste ho vyzkoušet. Experimentovat v kuchyni není nikdy na škodu a jako zajímavé ozvláštnění vánoční tabule jsou podobné recepty přímo ideální.

b) použití kvalitnějších surovin
- Výhodou toho, když se začnete zajímat o zdravější pečení/vaření je i to, že najednou začnete více přemýšlet nad surovinami, jejich složením a původem. Raději potom zainvestujete do kvalitnějšího másla, než abyste se spokojili se ztuženým tukem v podobě tradiční Hery, nebo si raději připlatíte za marmeládu ze skutečného ovoce, než byste linecké slepovali sladkou hmotou bůhvíjakého složení a původu.

c) použití surovin, které mají lepší nutriční profil

- Kdo by na Vánoce neměl rád bramborový salát? Je to sice kalorická bomba, ale milujeme ho téměř všichni. Někteří brambory v receptu nahrazují batáty. Kalorický profil tím sice nijak nevylepšíme, ale minimálně do svého těla dostaneme více vitamínů a minerálů, které právě batáty obsahují. Stejné je to i s výměnou bílé mouky za špaldovou. Z hlediska kalorií jsme na tom stále stejně, nicméně ze špaldové mouky získáme navíc ještě stopové vitamíny, minerály a vlákninu.

d) snížení množství cukru
- Ano, cukr. Vedle mouky hlavní důvod, proč se tolik lidí uchyluje k domnělému zdravému pečení a náhražkám. Pokud jste však četli moje články o cukru, víte, že není třeba dělat z cukru zabijáka číslo jedna. :-) Nicméně pokud se opravdu řadíte k těm, jež cukru zkonzumují velké množství, máte zdravotní problémy spojené s inzulínem nebo obezitou, a nebo u vás cukr způsobuje jiné nepříjemné stavy (např. přejídání), určitě se vyplatí množství cukru v receptech na cukroví či dezerty omezit. Často totiž zjistíte, že poloviční dávka cukru je naprosto dostačující, a že osladit bábovku rozmačkaným banánem nebo mrkví je vlastně strašně dobré!

d) u některých receptů snížení počtu kalorií
- Určitě nechci tvrdit, že všechny "zdravé" recepty jsou stejně, nebo dokonce více kalorické, než originální varianty. Samozřejmě jsou i takové, u nichž ke snížení počtu kalorií skutečně dojde. Většinou to však jsou určité originální, nové recepty. Když totiž v klasice pouze nahradíte jednu ingredienci za jinou, abyste z ní udělali "zdravější" variantu, dojde většinou k tzv. efektu "nula od nuly pojde". Výsledkem pak často bývá neuspokojivě chutnající hmota stejné kalorické hodnoty.

Negativa:
a) stejná nebo vyšší kalorická hodnota
- Souvisí s předchozím bodem. Tady bych se ráda na chvíli zastavila. Všimla jsem si totiž, že si spousta lidí myslí, že napečení "zdravého" cukroví, low carb dezertů, či bramborového salátu bez brambor je vstupenka k přejídání a mlsání bez výčitek. Bohužel, hubnutí a přibírání je pouze o kalorickém příjmu a výdeji. A kalorie je pořád kalorie. Možná máte ze sebe lepší pocit, když sníte deset kousků lineckého cukroví z celozrnné mouky s třtinovým cukrem, do svého těla ale dostanete stejných 500 kalorií, jako kdybyste snědli klasiku z bílé mouky a bílého cukru.

Pojďme se podívat na nutriční profil některých receptů, které jsem našla na internetu. Nebudu zde vypisovat přesnou gramáž, jen seznam použitých surovin pro porovnání.

1. Perníčky ze špaldové mouky vs. Klasické perníčky 

Klasika: hladká mouka, med, hera, vejce, moučkový cukr, jedlá soda, citronová šťáva, perníkové koření
"Zdravá" varianta: špaldová/žitná mouka, vlašské ořechy, med, vejce, olej, perníkové koření, sušený sójový nápoj s příchutí vanilky NEBO protein

Rozdíl? Prakticky žádný. Mouka je mouka a i ten med je cukr. :-) Ve většině receptů na zdravé cukroví navíc najdete "vychytávky" jako sójový nápoj v prášku nebo protein jako náhražku cukru. Podívejte se ale někdy na složení těchto prášků. Tohle je například složení tolik oblíbeného sójového nápoje Zajíc: sušený kukuřičný sirup, sójová složka 29,4 % (částečně ztužený sójový olej, sójová bílkovina), regulátor kyselosti fosforečnan draselný, emulgátor E 471, kaseinát sodný, protispékavá látka oxid křemičitý, jedlá sůl, barvivo karoteny. Obsah jednotlivých složek ve výrobku je řazený sestupně. Sušený kukuřičný sirup je tedy jednou z hlavních složek této pochoutky. Pro ty, kdo nevědí - kukuřičný sirup je cukr. Opravdu vám to připadá zdravější? V případě proteinových prášků se sice s cukrem nesetkáte, čím se v nich však nešetří, jsou umělá sladidla. A našla jsem i jiné recepty na low carb perníčky, ve kterých se celá dávka cukru nahrazuje například Erythritolem. Také nic moc.

2. Štola z kokosové mouky

Ingredience: 220 g kokosové mouky, stévie dle chuti, citronová kůra, 1/2 kypřícího prášku, 150 g rozpuštěného (kvalitního) másla, 200 g ricotty, 3 vejce, mrazem sušené ovoce, oříšky, sušené ovoce (třeba brusinky, rozinky...)

Klasika: hladká mouka, máslo, vejce, moučkový cukr, tvaroh, kandované ovoce, mandle, rozinky

Tenhle recept jsem pro porovnání zadala do tabulek. Dala jsem pouze základ, bez oříšků a ovoce, protože i do klasiky nemusíte dávat kandované ovoce a můžete místo něj dát sušené, rozinky a oříšky se též dají vynechat. Výsledek? Koukněte se sami na hodnoty pro 100g štoly:
Z kokosové mouky: 317 kcal
Z klasické mouky s cukrem: 328 kcal

Ano, samozřejmě je velký rozdíl v sacharidech a tucích, ale kaloricky to vychází téměř stejně. A jak už jsme si několikrát řekli, hubnutí závisí především na rozdílu mezi vydanými a přijatými kaloriemi. Když tedy sníte 300 kalorií nad svůj denní energetický výdej, je úplně jedno, jestli to bude z klasické štoly, nebo z kokosové varianty, vaše tělo s tím naloží (= uloží) úplně stejně.

3. "Bramborový" salát

Myslím, že už jste pochopili, nebudu se tedy dál dlouze rozepisovat. Na jeden oblíbený recept na "nebramborový" salát se můžete sami mkrnout ZDE. Ano, možná snížíte obsah sacharidů, když do salátu nedáte brambory. A domácí majonéza je sice lepší varianta, než kupovaná (i když upřímně - dělám si salát se dvěma lžícemi kupované majónézy denně k večeři už dobré tři měsíce a ještě se mi nic nestalo :-) ), kaloricky ovšem vychází prakticky stejně. Takový salát samozřejmě chutná dobře. Ale netvrďte mi, že chutná stejně, jako klasika.

b) vyšší cena

Kešu sušenky byly moc dobré, ale ta cena... navíc jich na jednu
dávku vyšlo sotva deset kousků...

- Dalším negativem "zdravého" pečení je jeho vyšší cena. Myslím, že netřeba více rozvádět. Stačí se v obchodě trochu rozhlédnout a porovnat cenu kila špaldové mouky s moukou bílou. A co potom taková kokosová, nebo dokonce mandlová mouka! Stejné je to u cukru. Pytlíček 250g kokosového cukru stojí například 70 korun. Trochu rozdíl oproti kilu bílého cukru za osm kaček. A přitom cukr je pořád cukr, a je jedno, jestli je bílý, třtinový, kokosový nebo z rohu bílého jednorožce.

Já loni dělala Skořicové kešu sušenky podle Cukrfree, do kterých přišla mandlová mouka (nebo mleté kešu), kešu máslo, vanilkový extrakt, kokosový olej, vysokoprocentní čokoláda a kakaové máslo. Cenu jsem raději nepočítala, protože by mě pak asi odvezli v mrákotách. A víte, co je nejvtipnější? Jedna maličkatá sušenka měla cca 80 kalorií. To je dokonce i o 30 více, než má klasické cukroví. :-) Jooo, ale hlavně, že to bylo bez cukru, že...

c) chuť

Naprosto jasně si pamatuju, jak jsem se loni dušovala, jak jsou
tyto vanilkové rohlíčky podle Cukrfree dobré. S pravdou ven.
Nebyly. A navíc se rozpadaly.

- Lidé, kteří tvrdí, že vánočka ze špaldové mouky, cukroví bez mouky a cukru, bramborový salát s nízkotučným jogurtem nebo třeba kedlubnové brambory chutnají stejně jako klasika, buď nemají v pořádku chuťové buňky, anebo si zkrátka a jednoduše lžou do kapsy. Jak to vím? Protože jsem to měla úplně stejně. :-) Sama sobě jsem se snažila namluvit, že ty perníčky ze špaldové mouky jsou stejně dobré, jako maminčiny klasické medové. No, nebyly. A není ani divu, že v krabici na vánoční cukroví zůstaly jako poslední. Samozřejmě netvrdím, že vám špaldové perníčky nebo linecké bez cukru nemohou chutnat. Ani netvrdím, že žádná z těchto "zdravých" variant nemůže být dobrá. Samy o sobě mohou být dobré. Ba co víc, mohou být i vynikající. Klasiku vám ale nenahradí. :-)

Vlastně mě teď napadá ještě jedna věc, a to ta, že tohle je možná ten hlavní důvod, proč jsou "zdravé" varianty cukroví označované jako zdravé, a proč po nich prý "neztloustnete". Nikdy jich totiž nesníte tolik, jako té klasiky. Z jednoho jediného prostého důvodu. Protože vám zkrátka nikdy tolik nechutnají. :-)

Za mě zkrátka není nad tradiční vánoční cukroví se vším všudy...

3. Typ číslo tři: Zdravá strava je můj životní styl 

Možná jste teď trochu zmatení a říkáte si, jaký je sakra rozdíl mezi tímto a předchozím typem? Vždyť typ číslo dva se také stravuje zdravě, proto přeci peče místo klasiky zdravě! Víte, věc se má tak, že žít a stravovat se zdravě, neznamená, že už si do konce života nedáte cukroví, babiččinu vánočku, smaženého kapra nebo oblíbený zákusek. Ke zdravému životnímu stylu patří i to, že si čas od času dokážete bez výčitek dopřát. Protože pokud je pro vás zdravá strava o omezování, pokud častokrát přemýšlíte nad tím, co všechno už si nemůžete dát, pokud toužebně pokukujete po těch chlebíčcích ve výloze, nebo závidíte kamarádce její kousek karamelového dortu, není to nic jiného, než jen další dieta, něco, čeho se při první slabé chvilce okamžitě a rádi vzdáte. Pokud vás totiž stojí nemalé úsilí ve zdravém stravování vytrvat, nemůžete to nazývat životním stylem. Protože životní styl je nenucený. Je to jako druhá přirozenost.

Loňská štola byla obzvlášť povedená.

Proč si nemyslím, že byste si o Vánocích měli něco zakazovat? 

Tak především - Vánoce jsou jednou do roka. Rok má 365 dní. Řekněme, že svátky trvají přibližně týden. To je 7 dní. Představte si, že se po 358 dní v roce nezřízeně přecpáváte fast foodem, cukrovinkami a vše zapíjíte sladkými limonádami. A pak se rozhodnete, že budete 7 dní jíst jenom salát. Myslíte si, že zhubnete? No, možná shodíte nějakou přebytečnou vodu, garantuji vám však, že vaše tukové zásoby se vás budou neohroženě držet dál. A tím spíš, když se po těch 7 dnech vrátíte zpět do zajetých kolejí.

A teď to vezměte z té druhé stránky. 358 dní v roce se stravujete zdravě - vyvážená strava, spousta zeleniny, kvalitní potraviny, správné složení jídelníčku - to je pro vás prioritou. A pak si po 7 dní pochutnáváte na cukroví, vánočkách, štole, dáte si smažený řízek se salátem a navrch možná pár skleniček vína. Myslíte si, že ztloustnete? Jo, možná naberete nějakou vodu (kvůli vyššímu příjmu sacharidů a cukrů bude vaše tělo zadržovat více vody). Pokud se ale pak vrátíte ke svému obvyklému stravování, nemusíte se bát, že byste si ze svátků odnesli přebytečné tukové zásoby.

Vidíte? Je to stejné jako s tím úslovím, že po jednom zdravém jídle nezhubnete, stejně tak po jednom nezdravém neztloustnete. Nevím proč má tolik lidí pocit, že těch pár svátečních dní dokáže zkazit celoroční úsilí. Ano, vánoční dopřávání vám nejspíš nepřinese výsledky, které chcete. A možná, že si dosažení svého vysněného váhového cíle zpomalíte třeba o takové dva týdny. Dva týdny. Opravdu vám stojí za to omezovat se kvůli pouhým dvěma týdnům? Záleží tolik na tom, jestli té vytoužené šedesátky na váze dosáhnete 5. ledna nebo 19.? :-)

Maminčinu vánočku, štolu a cukroví pro mě nic nenahradí. NIC.

Chci tím tedy říct, že se máte "utrhnout ze řetězu" a přecpávat se vším možným od rána do večera?

Ale kdepak. :-) Víte totiž, co ještě patří ke zdravému životnímu stylu? Vědět, kdy mám dost. Poznat ten pocit, kdy jsem uspokojila svoje chuťové pohárky i duši, a v takovém případě dokázat odložit příbor nebo talířek s dobrotami. Nemusíte přeci sníst celou krabici perníčků na posezení. Třeba vám budou stačit jenom tři. A někdy třeba patnáct. Jak to poznat? Na tohle mám jen jednu radu:

NEJEZTE BEZMYŠLENKOVITĚ. 

Vánoce jsou přeci svátky klidu. Naberte si oblíbené druhy cukroví na talířek. Sedněte si s ním do pohodlného křesla, zapalte si k tomu třeba svíčku, udělejte si dobrý čaj. A vychutnejte si každý kousek jako by byl poslední na celém světě. Jezte pomalu, vnímejte vůni cukroví a jeho chuť. A až dojíte to, co jste si nandali na talířek, teprve potom se rozhodnete, zda máte chuť ještě na přídavek, nebo vám to pro tuto chvíli stačí. ;-)

Jak jsem to měla já? 

Když nad tím teď uvažuji, patřila jsem do všech tří skupin. V dobách, kdy jsem nad svou stravou vůbec nepřemýšlela, jsem si dokázala cukroví dopřát, aniž bych se jím přecpala. Byly dny, kdy jsem snědla třeba tři, čtyři plné talíře, jen tak jako zobání k pohádkám. A pak jsem si třeba několik dní nedala ani kousek. Aniž bych nad tím jakkoli přemýšlela. Aniž bych se vědomě snažila omezovat, protože jsem si předtím dopřála nadbytek. A možná mi teď spousta z vás bude závidět. Ale přes Vánoce jsem nikdy nepřibrala ani deko. A to jsem denně snídala i večeřela vánočku a štolu (oboje najednou), jedla jsem cukroví, vánoční kolekce.

Moje Štědrovečerní večeře 2017: losos pečený v troubě a zelenina. Bobeček salátu jen na ochutnání.

Už víte, že zdravou stravou jsem se začala zabývat v zahraničí. V zemi, kde jsem žila, se Vánoce neslaví, mně však rodiče poslali celé dvě krabice cukroví. Víte, co jsem s ním udělala? V tom prvním roce jsem ho prakticky všechno rozdala. Kamarádům, spolužákům. Dávala jsem ho i cizím lidem. Protože jsem se tak strašně bála ho jíst. Vlastně ani nevím, čeho jsem se bála. Že přiberu? Že mi z přebytku cukru naroste druhá hlava? Dokážu si dokonale vybavit, jak moc jsem se tehdy trápila. Tak moc jsem toužila si to cukroví dát, ale nedokázala jsem to.

Druhý rok mi opět přišly dvě krabice cukroví. V jedné byly jen mé milované perníčky, celkem dvě kila. Svatosvatě jsem si přísahala, že ochutnám jen dva, tři kousky. Víte, jak to dopadlo?  Snědla jsem celou krabici ještě ten den. Ani jsem si je nevyndala na talířek. Snědla jsem je na bobku na zemi, přímo z krabice. Ano, celá dvě kila perníčků. Nedokázala jsem se zastavit. Bylo mi ze sebe hnusně, ani nechtějte vědět, do čeho všeho jsem si nadávala. A o to víc jsem si příštích několik dní naložila u cvičení. Takhle to totiž dopadne, když si něco moc dlouho odpíráte. A když se kvůli posedlostí zdravou stravou stane váš vztah k jídlu nezdravý.

Můj loňský narozeninový dort podle Cukrfree. Měla jsem jeden malinkatý kousek. Třičtvrtě dortu
nakonec skončilo v koši - nikdo to nejedl.

Z mých článků o keto víte, že jsem člověk s hodně velkou schopností sebedisciplíny. O loňských Vánocích, které už jsem trávila doma, jsem se zapřísáhla, že už se mi nic podobného nestane. A nestalo. Při zdobení cukroví jsem neochutnala ani kousek. O Vánocích jsem měla jen určité množství cukroví, které jsem si povolila sníst. A tvářila jsem se, jak mi to vyhovuje. Byla jsem na sebe pyšná, jak dokážu "držet režim". Každému jsem tvrdila, že na cukroví nemám chuť, že už mi to vlastně ani nechutná, protože je to šíleně sladké. Nalhávala jsem to svému okolí, ale hlavně sama sobě. Takhle to vypadá, když se jen navenek snažíte tvářit, jak vám vaše zdravá strava vyhovuje, jak je to váš životní styl, ale přitom vás to vnitřně sžírá. Životním stylem se totiž zdravá strava stane až ve chvíli, kdy právě tyto myšlenky zmizí z vaší hlavy.

Vím, jaké to je, když se pro vás zdravá strava stane posedlostí, obsesí. Když máte v hlavě jen myšlenky na zdravé jídlo a cvičení. Když ochutnávání dobrot necháváte na "až potom", "až jindy", "až budu mít xy kilo", "až, až, až". Ale to už trochu odbočuju od tématu dnešního článku. Jen chci, abyste věděli, proč mám takový názor, jaký mám. Že to není nic vycucaného z prstu. Že všechno vychází z mých vlastních zkušeností. A co se týče problematiky PPP, to si třeba nechám na nějaký příští článek. Pokud by vás moje zamyšlení nad tímhle tématem zajímalo. :-)

Závěr

Pokud jste dočetli až sem, je vám jasné, že nejsem zastánce zdravého pečení. Ne ve formě, kdy tyto věci slouží jako náhražka něčeho, co máte jen jednou do roka. Jsou věci, které jsou zkrátka nenahraditelné. Můžete se snažit sebevíc, ale za pomocí erythritolu a mandlové mouky zkrátka nikdy nevykouzlíte perníčky, které by chutnaly stejně jako klasika. Možná se vám povede upéct low carb cukroví, které bude chutnat dobře. Ale nikdy to nebude totéž jako tradiční varianty.

A právě proto si myslím, že k Vánocům zkrátka patří tradiční cukroví, klasická vánočka, štola s cukrovo-máslovou krustou a kandovaným ovocem, smažený kapr a bramborový salát. Patří k nim jednou do roka hodit striktní dodržování jídelníčku a maker za hlavu, a jen si užít ten kouzelný čas se svými blízkými. Podělit se s nimi o radost z dobrého jídla, místo toho, abyste sami v koutě chroupali mrkev. Myslím si totiž, že pokud člověk k jídlu přistupuje s pozitivním vztahem, nemůže mu ublížit ani ta trocha cukru nebo mouky navíc. A naopak se domnívám, že i taková brokolice snědená s odporem, může napáchat mnohem větší škody. ;-)

Všechno je o rovnováze...

Pokud se ale přesto nechcete úplně utrhnout ze řetězu (což koneckonců ani nedoporučuji, není to o tom, aby vám bylo špatně ;-) ), mám pro vás pár tipů, jak co nejvíce zmírnit napáchané "škody":

- všechna vaše jídla nemusí být nezdravá - tím myslím, že nemusíte nutně snídat vánočku, svačit cukroví, obědvat smažený řízek se salátem a večeřet štolu s kakaem. Když víte, že vás čeká velký oběd u příbuzných, dejte si ráno svou zdravou snídani v podobě kaše nebo vajíček, nebo si po takovém vydatném obědě připravte lehčí večeři ve formě třeba zeleninového salátu s lososem. Naučte se poslouchat vlastní tělo, samo vám řekne, zda si ještě potřebuje "dopřát", nebo už má dost.

- jezte ovoce a zeleninu - a to nejenom kvůli obsahu vitamínů, ale také vlákniny, která vás zasytí. Když třeba sníte talířek cukroví, ale pořád máte pocit, že byste se ještě něčím "doplácli", zkuste si dát jablko, mandarinku, nebo třeba banán. A až potom zhodnoťte, jestli na to cukroví máte ještě chuť.

- pijte - a tím mám na mysli hlavně vodu. :-) O Vánocích konzumujeme nevyhnutelně vyšší množství sacharidů (a hlavně cukrů), což způsobuje zadržování vody. Proto je tolik důležité v tomto období více, než kdy jindy dodržovat pitný režim, který nám pomůže všechny "škodliviny" z těla vyplavit. Kromě vody jsou skvělé i ovocné čaje - například takový jablečný čaj se skořicí je vyloženě vánoční. ;-)

- zařaďte sport - Vánoce přeci nemusí být jen o sezení u pohádek a pojídání dobrot. Nemusíte nutně lámat rekordy v posilovně, nebo se mučit dlouhými hodinami kardia, koneckonců, nejlepší pohyb je chůze. Využijte proto volných dní a jděte se projít do přírody s rodinou nebo domácím mazlíčkem. Uvidíte, že pohyb na čerstvém vzduchu vám jenom prospěje.

- poslední a nejdůležitější bod - jezte jen to, co vám za to stojí. Pro mě to znamená maminčino cukroví, vánočka, štola a domácí bramborový salát. Proč ale jíst vánoční kolekce ze ztuženého tuku (protože většina jich čokoládu viděla maximálně z rychlíku), čokoládové bonbony, čokoládu, nebo třeba chipsy? Tyhle věci tu přeci budou i po Vánocích. Není na nich nic speciálního, nic, kvůli čemu by stálo za to si je zrovna o Vánocích dát. Tohle jsou přesně ty věci, kterých vám nemusí být líto, když se jim vyhnete. A pokud patříte k těm, co si Vánoce bez čokoládových kolekcí nedovedou představit, na trhu je opravdu velký výběr, a proto vybírejte ty lepší. Jako u všeho i zde platí - čtěte složení.

Asi polovina druhů loňského cukroví... protože jako každý rok "letos toho tolik nepečem" :D 

Přestože byl dnešní článek opět delší, stále mám pocit, že jsem toho ještě neřekla dost. Protože k tomuto tématu toho mám opravdu hodně co říct. Patřila jsem k lidem, jež si na čistotě své zdravé stravy zakládali. K těm, co vždy všechno dělají na 100%. A možná si myslíte, jak na sebe budete pyšní, když si o Vánocích nedáte ani jeden kousek cukroví, neochutnáte vánočku nebo si řízek upečete v troubě bez tuku. Řeknu vám jen jedno. Nestojí to za to. Ano, dodrželi jste svůj jídelníček i o Vánocích na 100%. A možná vás to stálo nemalé úsilí a odpírání. A? Myslíte, že za to získáte ocenění? A naopak, dělá z vás pár kousků cukroví automaticky horšího člověka? Měli byste se za sebe stydět a celý svůj zdravý životní styl tím pádem hodit do kopru? Dávám vám tyto otázky k zamyšlení. Víte, život není jenom o stravě a cvičení. Když se totiž všechno, nad čím přemýšlíte a všechno, co děláte, začne točit jen kolem těchto dvou věcí, stane se ze života hodně, hodně smutné místo. Ale o tom zase někdy příště.

Loňská vánočka "Gigant". Byla naprosto dokonalá. Teď bych si přála, abych si dala víc, než jeden tenký kousek.

Doufám, že vás dnešní článek přiměje alespoň k malému zamyšlení. A počítám s tím, že jím spoustu lidí zvednu ze židle. Možná mi někteří budou spílat, že nabádám k nezdravému životními stylu a přecpávání. Takovým doporučím jen, aby si článek přečetli znovu a pozorně. :-)

Jaký je váš názor na tohle "zdravé" pečení a náhražky? Zkusili jste, nebo plánujete vyzkoušet? Budete letos péct i klasiku? A jak se vůbec díváte na celý ten vánoční kolotoč kolem jídla? Napište mi do komentářů, ráda si přečtu každý váš názor.

Vaše Liška