LIŠČINO ULTIMÁTNÍ FIT TIRAMISU

KDY SE Z JÍDLA STALA VĚDA? 

Povídání o výživových směrech 

...a můj pohled na ně

Keto, paleo, vegetarián, vegan, low carb, low fat, Whole30, Atkins, Ornish, dělená strava, makrobiotika, stravování podle krevních skupin, flexitarián, raw, gluten free, cukrfree, půst, přerušovaný půst, IFYM, clean eating...

Taky už vám z toho jde hlava kolem? A to je jen výčet těch nejznámějších stravovacích stylů. Sami jistě přijdete ještě na pěkných pár dalších, které jsem ve výčtu vynechala nebo na ně zapomněla. V posledních letech se s nejrůznějšími typy stravování doslova roztrhl pytel. Je to ale pouze záležitost moderní doby, nebo tu tyto typy stravování byly odjakživa? Máme snad jen nutkání nyní vše komplikovat? Nebo za to může naše potřeba cokoliv škatulkovat? Jsme jako společnost už tak znuděni, že nám dělat věci jednoduše zkrátka nepřipadá dost zajímavé?

Z úst zastánců jakéhokoli výživového směru, o kterém se rozhodnete něco málo si zjistit, uslyšíte vždy stejné tvrzení: Jen tento stravovací styl je ten nejlepší, ten nejpřirozenější pro člověka, jedině toto vám zajistí zdravé a štíhlé tělo.

Chcete zhubnout? Nejezte sacharidy, ale spoustu tuků. Ne ne ne, tuky jsou špatné, jezte hlavně rostlinnou stravu s dostatkem obilovin a luštěnin. Hele, ale jestli ti to sedí do maker, klidně tam tu koblihu šoupni! A co takhle být frutarián? To je ale blbost, v ovoci je spousta cukru, buďte raději cukrfree. Vlastně ne, nejlepší bude, když přejdete na paleo, tak se přeci stravovali naši předci! No jo, ale co když máte krevní skupinu A, to přeci nesmíte konzumovat maso! A co takhle žít jen ze vzduchu a pozitivních vibrací?

Čert aby se v tom vyznal!

Často si pokládám jednu otázku. Jak může být něco tak jednoduchého, a pro člověka tak přirozeného, jako je jídlo, tak složité? Rozhodnete se, že se chcete stravovat zdravě, možná i něco málo zhubnout. Otevřete internetový prohlížeč v dobré víře, že se dozvíte užitečné informace, a vyskočí na vás milion a jeden tipů jak správně na to. Polovina z nich si protiřečí a ta druhá je tak přitažená za vlasy, že vám vlastně v konečném výsledku bude i dávat smysl.

Co udělá běžný smrtelník po takové salvě protichůdných informací? Většinou znechuceně zavře prohlížeč a na vše se vykašle, v horším případě - pokud je opravdu zoufalý a potřebuje zhubnout - se obrátí ke své osvědčené dietě nebo se svěří do rukou rozličných "odborníků", kterých jsou dvě a půl hromady (což je mimochodem také kapitola sama pro sebe).

Jak je totiž možné, aby lidé z dvou tak odlišných táborů - jako jsou  kupříkladu vegani a carnisté (ti, co jedí jen živočišné produkty, anglicky carnivore) - trvrdili to samé? Tedy že jejich dieta (myšleno stravovací styl) je ta nejvíce prospěšná? Jak je možné, že se zdraví lidí tolik zlepší po přechodu na rostlinnou stravu, ale stejně tak po přechodu na vysokotukovou živočišnou stravu? Uniká nám snad něco?

Pojďme se nyní podívat na ty nejznámější a nejpopulárnější výživové směry poslední doby trochu podrobněji a zodpovězme si otázku "Který stravovací styl je tedy ten pravý?".

Paleo / Low Carb / Cukrfree / Keto / Carnivore

Možná si říkáte, proč dávám tyto směry dohromady, když každý "hlásá" něco trochu jiného. To je sice pravda, nicméně všechny se vyznačují jedním společným rysem - jsou to nízkosacharidové diety. U každého z těchto směrů je míra omezení sacharidů odlišná, nicméně všechny se určitým způsobem překrývají.

Co musíte vynechat?

Nejvolnější ruku máte u LCHF, tam se soustředíte na to, abyste si sacharidy drželi nízko (což může být pro každého odlišné, pro někoho může být low carb i 150g sacharidů). I když, aby to nebylo tak jednoduché, není low carb jako low carb, ale o tom za chvíli.

Na cukrfree vynecháte téměř všechno ovoce (s výjimkou bobulovitého), obiloviny, luštěniny, cukr v jakékoli podobě. Paleo zakazuje průmyslově zpracované potraviny, obiloviny, luštěniny a mléčné výrobky (s výjimkou paleo primal), stejně jako keto, ale tam vynecháte i ovoce a velkou část zeleniny, která je na paleu povolena. Poslední stupeň je carnivore, kdy ze stravy vyloučíte úplně všechny potraviny rostlinného původu.

Co můžete jíst?

Co se týče low carb, tady je to trochu ošemetnější. Jsou totiž dva způsoby, jak tuto stravu pojmout. Ten první se týká pouze nízkého příjmu sacharidů nezávisle na zdroji (tedy pokud se vám ovesná kaše vejde do příjmu, dáte si ji). Ta "správná" low carb strava se ale více podobá paleu, protože zakazuje i sacharidy z obilovin a luštěnin. Můžete si však dát mléčné výrobky.

Naproti tomu na paleu si sice jogurt nedáte, zato si ale můžete čaj osladit medem nebo si dát ke svačině ananas. Na LCHF byste se konzumaci podobného vysokofruktózového ovoce měli raději vyhnout. Na paleo stravě můžete tedy jíst veškeré živočišné produkty, veškerou zeleninu, ovoce (i když to také spíše v omezeném množství, protože podle zásad palea se stravujete po vzoru našich předků, kteří neměli k dispozici supermarkety s dováženým tropickým ovocem), ořechy, semínka a cukr v přírodní formě (med, javorový sirup).

Keto strava povoluje živočišné produkty, listovou a brukvovou zeleninu, ve velmi, velmi omezené míře i bobulovité ovoce a ořechy (nejstriktnější keto ale ne). Poslední stupeň je carnivore, kde vyloučíte veškeré potraviny rostlinného původu; u striktního carnivore dokonce i mléčné výrobky. Co na carnivore tedy můžete jíst? Maso, ryby, vnitřnosti, vejce, z tuků pak sádlo, lůj. Svůj steak si můžete osolit (i když někteří nedělají ani to), jiné koření už ovšem nepoužijete (je rostlinného původu).

Všechny tyto stravovací styly se vyznačují vysokou mírou konzumace tuků, což je při omezení sacharidů logické - musíte nahradit jeden zdroj energie druhým, jinak své tělo dostanete do režimu hladovění. A ještě jedna malá poznámka - ne, tyto stravovací směry nejsou vysokoproteinové (tedy s výjimkou carnivore, ale to už je trochu jiný typ stravování), navzdory všemu, co se můžete v poslední době dočíst na internetu. Například na keto je doporučená dávka bílkovin pro ženu kolem 50-60g.

Whole30

Whole30 vlastně není typický stravovací styl. Jedná se o program sestavený Dallasem a Melissou Hartwigovými. Stručně řečeno, tento program má mnoho společného s nízkosacharidovými typy stravování a je vlastně téměř totožný s paleem, vynecháte zde průmyslově zpracované potraviny, obiloviny, luštěniny a mléčné výrobky, a to z důvodu jejich možného negativního působení v našem těle. Tyto potraviny jsou potom postupně zařazovány na konci programu a je testován jejich vliv na organismus. Jak už název napovídá, jedná se o třicetidenní program, který by měl být jakýmsi "restartem". Více o Whole30 se můžete dočíst na stránkách Paleosnadno ZDE, o své zkušenosti s programem psala Jitka Singerová na svém blogu TADY.

Co si o Whole30 myslím já? 

Osobně si myslím, že tento program má smysl pouze pro dva druhy lidí. Zaprvé pro ty, u nichž se převážná většina jídelníčku sestává z junk food, vysoce zpracovaných potravin a sladkých nápojů. Takoví lidé skutečně potřebují "restart", potřebují se naučit, jak si správně složit jídlo, aby bylo vyvážené a obsahovalo všechny živiny. Spousta takových lidí také trpí jedním nešvarem, a tím je buď celodenní hladovění a poté noční vyjídání lednice, nebo naopak neustálé jezení a uzobávání během dne. Je pro ně tedy vhodné naučit se jíst správné porce třikrát denně.

Druhá skupina lidí, pro něž má program smysl, jsou ti, jež mají určité zdravotní potíže, jejichž původ nejsou schopni vystopovat. V zařazovací fázi programu tedy potom mohou zjistit, zda netrpí intolerancí na lepek či laktózu. U těchto lidí tedy program MŮŽE mít smysl.

Proč píšu "může"? Myslím si totiž, že si mnoho problémů lidé dokáží pouze vsugerovat. Čtu to ve skupinách zaměřených na W30 téměř denně. Lidé najednou po zařazení vynechaných potravin trpí rozličnými problémy, které do té doby neměli. Možná si z mých předchozích článků pamatujete, že jsem sama program chtěla vyzkoušet. Vyloučila jsem tedy postupně všechny mléčné výrobky. Co se ale nestalo, když jsem si později dala kousek sýra. Ano, najednou se mi zdálo, že je mi těžko od žaludku, a dokonce že mi mléčné výrobky způsobují depresi! Jenže nebyl to náhodou jen špatný pocit z toho, že konzumuji něco "zakázaného"?
(Nyní jím mléčné výrobky denně - mléko, jogurty, sýry - a nemám vůbec žádné potíže.) 

Problém u W30 vidím hlavně v tom, že po 30 dní dáváte určitým potravinám nálepku "špatné" a "zakázané". V knize o W30 (nebo na internetu) si přečtete, co všechno tyto potraviny v těle mohou způsobovat a najednou doslova CÍTÍTE, že se tak děje i u vás.  Myslím si, že pro člověka, který se stravuje relativně zdravě a potřebuje jen vyladit určité detaily ve svém jídelníčku, tento program vhodný není. Jsou mnohem jednodušší způsoby, jak se naučit jíst třikrát denně nebo se zbavit závislosti na sladkém, než je Whole30. Jsem přesvědčená, že zbytečným vynecháním a démonizováním určitých druhů potravin, nemůžete docílit zdravého vztahu k jídlu. A o ten by mělo jít především.

Vegetariánství / Veganství

Asi těžko byste našli typ stravování tolik odlišný od těch nízkosacharidových. Vegetariánství a veganství je v posledních letech velice populární, je tedy asi zbytečné se o něm dlouze rozepisovat, protože všichni víte, že vegetariánství se vyznačuje vyřazením masa a produktů z něj (můžete ale konzumovat mléčné výrobky a vejce) a veganství potom zakazuje jakékoli potraviny či výrobky živočišného původu. To se týká nejen masa, vajec a mléčných výrobků, ale potažmo i různých aditiv, například barvivo karmín (E120), které se vyrábí ze sušených tělíček hmyzu červce nopálového. Pokud tedy své veganství myslíte vážně, musíte se velice zaměřit na čtení etiket a hlídat každý detail.

I u těchto směrů se můžeme setkat s jejich extrémnějšími variantami. Například raw veganství/vegetariánství, kdy konzumujete pouze tepelně neupravenou stravu (teplota při přípravě jídla nesmí přesáhnout 42°C) nebo frutariánství, kdy jíte pouze ovoce (typická snídaně frutariána je třeba smoothie z 12 banánů - ano, jedná se o skutečný příklad).

Nepřipomíná vám to něco?

Low carb > paleo > keto > carnivore. 

Vegetariánství > veganství > raw strava > frutariánství. 

Ač stojí nízkosacharidové a vysokosacharidové styly stravování na úplně opačných stranách, přeci jen mají něco společného. Tím společným rysem je RESTRIKCE. A často se stává, že jedna restrikce vede k další, a ta pak k další a další. Postupně svoji stravu "vylaďujete" vynecháním dalších potravin. A nakonec zjistíte, že jíte buď pouze maso nebo pouze ovoce a zeleninu. Neříkám, že to tak je u každého, to rozhodně ne. Ne každý keto strávních přejde na carnivore, a ne každý vegan se stane frutariánem. Jsou však určité typy lidí - k nimž patřím i já - kteří v touze po dokonalosti tíhnou k extrémům. A myslím si, že pro takové lidi je velice nevhodné upnout se k určitému stylu stravování a ten následovat. Pokud jste totiž perfekcionista, nespokojíte se s ničím nedokonalým. Pro každou potravinu, kterou konzumujete, totiž můžete na internetu najít studii dokazující její škodlivost. A zároveň s tím příběhy lidí, jimž se po vynechání této potraviny tak strašně ulevilo a zmizely jim veškeré zdravotní problémy. Takže proč to také nezkusit, že?

Máte strach i ze zdravého jídla? 

Můj pohled na věc 

To, že se stavím proti restrikci jakéhokoli druhu, je vám asi jasné. Keto dieta, kterou jsem si vyzkoušela, byla o hodně velkém omezování. Doufám však, že se na mě vegani nebudou zlobit za to, co teď napíšu, ale veganství je pro mě v určitých směrech ketu hodně podobné. Vegani sice neomezují sacharidy, ale zcela se vyhýbají živočišným produktům. Věřte mi, že etickou stránku tohoto počínání, dokážu pochopit. Z pohledu zdraví se však jedná o nesmyslnou restrikci. Živočišné produkty mají v našem jídelníčku nezastupitelné místo. Veganům přijde nesmyslná keto dieta s vynecháním zdravých obilovin a luštěnin, na ketu zase nedokážete pochopit vegany, kteří nekonzumují maso. Já si myslím, že oba tábory mají v určitých věcech pravdu.

Který výživový směr je tedy nejlepší? 

Dobrá otázka. 😊 Nejprve si ale zkusme zodpovědět ještě jednu. Jak je možné, že se lidé cítí lépe jak po přechodu na veganství, tak po přechodu na keto stravování? Já si myslím, že to vlastně vůbec nesouvisí s jednotlivými výživovými směry konkrétně. Lidé se cítí lépe a začnou hubnout z jednoho jediného prostého důvodu - začnou se zkrátka stravovat lépe.

Představte si, že vaši obživu tvoří bílé pečivo, vysoce zpracované potraviny, fast food a sladké limonády. Rozhodnete se přejít na veganství a začnete konzumovat spoustu čerstvé zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin. Nebo se rozhodnete pro keto a do svého jídelníčku zařadíte maso, vejce, mléčné výrobky a listovou zeleninu. Tak jako tak dojde k tomu, že ze své stravy vyřadíte veškeré zpracované potraviny a cukr. (Ano, vím, že se dá jíst i veganský/keto junk food; v tomto případě se však domnívám, že k výrazným pozitivnějším účinkům na zdraví nedojde.) Logicky je tedy jasné, že se budete cítit lépe, a to se poté odrazí i na váze. Došlo by však ke stejnému výsledku klasickou, vyváženou a racionální stravou bez omezení jedné skupiny makroživin nebo určitých druhů potravin? Téměř jistě můžu říct, že ano.

Já nepochybuji o tom, že se lidé v průběhu celé své existence na planetě stravovali nejrůznějšími způsoby. Někteří tíhli k rostlinné stravě, jiní zase k živočišné v závislosti na životních podmínkách, dostupnosti potravin, životním stylu i osobních preferencích. Přijde mi, že jen v posledních několika letech máme najednou potřebu vše určitým způsobem pojmenovávat, vymýšlet tomu pravidla, a podle těch se potom řídit. Rozebíráme potraviny na molekuly a dáváme jim nejrůznější nálepky. Jíme podle návodu, který kdosi někde napsal, a tím ztrácíme tu nejdůležitější a nejpřirozenější dovednost, kterou máme - schopnost naslouchat vlastnímu tělu.

Co tímhle článkem vlastně chci říct? Podle mě má každý výživový směr něco do sebe. Ale stejně jako mají všechny v určitých věcech pravdu, v jiných se mohou mýlit. Moje doporučení zní - nenásledujte žádný z nich. Vytvořte si takový stravovací styl, který bude vyhovovat právě VÁM. Sestavte si jídelníček na základě VLASTNÍCH zkušeností a pocitů, ne podle pocitů někoho jiného. Vnímejte svoje tělo a signály, které vám dává. A nebojte se jídla. Neexistuje nezdravá potravina, pouze nezdravé množství. Všeho s mírou, pamatujete? Koneckonců, je to jenom JÍDLO. Jezme pro život, nežijme pro jídlo. 😉

Doufám, že se vám dnešní článek líbil a byl pro vás přínosný. Jako vždy budu ráda za jakýkoli komentář, otázku, připomínku. Co vy, stravujete se podle nějakého výživového směru? Co si o tom myslíte? Zajímá mě váš názor.

U dalšího článku brzy na viděnou. Zůstaňte na drátě.


Vaše Liška

Příště: Vyzkoušela jsem si přerušované hladovění (IF). Co to je, jaké jsou benefity, a co si o tom myslím?